"Haptika a digitalizace se navzájem nevylučují"

Christian Labonte | Šéf design komunikace a strategických projektů v rámci Audi Design, Ingolstadt.

Povrch je stále hladší, odolnější, lesklejší… Jakou váhu ještě má skutečná haptika – právě v oblasti automobilového designu?

Taktilní kvalita produktů s jejich povrchy, spínači, držadly a displeji posiluje naše emocionální vnímání. Zejména v automobilech hraje haptika zvláštní roli. Představte si nové auto na autosalonu. Zvědavý návštěvník nemůže jinak, než si auto „ošahat“, neboť chce jeho prostředí vnímat intuitivně, prostřednictvím haptického kontaktu. Sedne si dovnitř a vše si ohmatá. Jako značka úspěšného designu karoserie chceme klást důraz také na kvalitu interiéru. Se všemi materiály, úpravou povrchů a zvoleným barevným provedením. Kromě toho existuje ergonomie, u které haptika přispívá ke kvalitě používání. Pokud například řidič nastaví na dotykovém displeji teplotu interiéru, získá vizuální zpětnou vazbu hlášením na displeji. Vibrací pod konečkem prstu navíc dostane také haptickou zpětnou vazbu. Tato přidaná hodnota, která mi usnadňuje život v každém detailu, neboť mi dává jistotu v mém prostředí, posiluje emoční pouto s autem.

Digitalizace versus stávající stav. Jak vytvořit rovnováhu ve své profesi?

Digitalizace může ve všech oblastech zjednodušit a usnadnit náš život, neboť nám umožňuje přístup k vědomostem a usnadňuje tak naše rozhodování. Zároveň pozoruji vývoj, ve kterém lidé s ohledem na digitální všudypřítomnost touží po analogických a smyslných zážitcích. Velmi žádané jsou opět řemeslné výrobky, zejména pokud mají silnou historii a můžete zjistit, kde použitý materiál rostl nebo vznikl, kdo ho sklízel nebo rafinoval a jakým způsobem. Žádané jsou především jedinečné produkty, které mohou vykázat nulovou bilanci CO₂. Konkrétním příkladem je uživatelské rozhraní. Většina naší konkurence má obrazovku uspořádanou jako expresivní displej. My jsme ji naopak zcela vědomě plynule integrovali do interiéru a získali jsme tak známé schéma ovládacího panelu. Kde se dosud v interiéru nacházely dekorační plochy, je nyní u Audi dotykový displej. Pokud se snažíte, dokážete pozvolna prosadit revoluční změny.

Skvělý, originální tvar… existuje to dnes ještě vůbec? Nebo je vše spíše homogennější, s možností výměny?

V každém případě. Význam designu je obrovský a dokonce se stále zvyšuje. Díky elektromobilitě je technologická bariéra implementace výrazně nižší než dříve. Během velmi krátké doby se objevilo mnoho nových konkurentů. Neboť abyste byli konkurence schopni, nepotřebujete v současnosti žádných 100 let zkušeností z oblasti výroby automobilů. Dobrý design zajistí potřebné odlišení od konkurence, ale také v rámci vlastního portfolia produktů, jen tak můžete svým zákazníkům nabídnout něco nečekaně lepšího. Zkrátka: jde o konzistenci a důslednost vaší značky.

Jaké parametry používáte k vývoji designu, který je specifický pro značku Audi?

Spoléháme se na designové prvky, které jsou pro značku Audi příznačné již po celá desetiletí. Znám je náš pohon všech kol quattro, který je zdůrazněn mohutnými blatníky. To je známka našeho technického náskoku. Také naše mřížka chladiče, kterou nazýváme Singleframe, je důležitým charakteristickým prvkem naší značky, jenž současně udává rozdíl mezi řadami A, Q a R. Kromě spalování rozlišujeme také design našich modelů e-tron, tedy elektricky poháněných vozidel.

V architektuře stále rostou požadavky po panoramatickém designu. Jak se to odráží v automobilovém designu?

Pokud si prohlédnete aktuální Showcars posledních let, vždy do určité míry představují budoucnost značky. Koncepty charakterizované transparentností představují pozitivní chápání budoucnosti a lze je pozorovat i u sériových vozidel. Jsou to především střešní okna, která vytváří pocit volnosti a lehkosti. Nikde však není psáno, že by panoramatické zasklení do budoucna nemohlo být naprosto transparentní nebo naopak zcela neprůhledné. Auto se pak stane soukromou skrýší.

Haptika kterého předmětu z Vašeho okolí / přírody na vás dělá největší dojem?

Fascinují mě přírodní a nefalšované materiály. Jako vyučený truhlář a průmyslový designér mám obzvláště silný vztah ke dřevu. Před mnoha lety jsem při procházce u Středozemního moře našel velký a neobvykle tvarovaný kus naplaveného dřeva. Pocházel z jehličnanu a strávil mnoho měsíců ve vodě. Z toho vzešlý tvar je jedinečný. Podporuje představivost a člověk v jeho struktuře může objevit nejpodivnější podobizny a zvířata. Něco takového nelze průmyslově vyrábět, a to je taky dobře. Je důležité, aby věci obsahovaly příběh, který mohu použít k vytvoření emocionální vazby.

Jakou roli hraje přechod z vnitřního do venkovního prostředí ve vašem domově nebo dokonce v práci? Jaký smysl pro Vás má přirozené spojení s přírodou?

Příroda mi poskytuje vnitřní rovnováhu. Prvních několik desetiletí jsem strávil v městském prostředí: vyrostl jsem v Porýní nedaleko Düsseldorfu, studoval v Porúří a žil také v centru Ingolstadtu. Ale před dvěma lety jsme se odstěhovali na venkov. Příroda je tu více součástí rodinného života a vše prožíváte mnohem intenzivněji: střídání ročních období, slunce, sníh, vítr, venkovní teplotu, atd.  Naproti tomu městská aglomerace je důležitým místem pro inspiraci a sociální interakci. Dalším příkladem je moje práce u Audi. Před zhruba rokem a půl se celý designový tým se 400 spolupracovníky přestěhoval do nového designového centra. Do budovy naplánované kancelářemi gmp Architekten, von Gerkan a Marg a Partner, s vysokými požadavky na technické vybavení a bezpečnost objektu. Abychom mohli optimálně navrhovat designové modely, potřebujeme velké modelové haly, které zároveň zajišťují utajení. Výsledkem je plně prosklená budova s ​​maximální transparentností, která zaručuje nejvyšší bezpečnostní standardy. Zevnitř máte pocit naprosté otevřenosti a začlenění do okolního prostředí. Mě a kolegy občas naprosto fascinuje západ slunce za viditelný horizont. To samozřejmě přispívá k našemu pocitu pohody.

Kde si nejvíce užijete výhledu do přírody? Jaké je Vaše oblíbené místo?

Je to již zmíněný venkovský dům. Za příznivého počasí z mé zahrady vidím Zugspitze a z obývacích pokojů na jihu pak Mnichov a Chiemgauské Alpy. To jsou pro mě velmi zvláštní okamžiky.